PEKLO NEBO ŽIVOT 3. část

     Naposledy jsem se zmínila, že chodím již na slabší chemoterapie, že jich mám dostat 12 a poslední dávka mi tedy vycházela na 12.8.

    Všechno, ale bylo úplně jinak.

     Ještě bych se vrátila k té mojí pochroumané ruce. Protože jsem se hodně trápila s podáním do žil, paní doktorka se rozhodla, že mě už nebude trápit a objednala mě na zavedení portu, což je náhradní cévní vstup. Port se zavádí na hrudi pod kliční kost. Já ho mám na pravé straně, protože v levém prsu mám nádor a i kvůli operaci, která mě teprve čekala. Takže veškerý odběr krve a chemoterapie byly směřovány na port. Musím říct, že se mi strašně ulevilo. Nevím, jestli jsem se o tom již zmínila, ale chemo dostáváte do hřbetu ruky, což mě dost bolelo. Port se aplikuje při lokální anestezii, nic to není, měla jsem výbornou paní doktorku, která mi všechno popisovala.  Port je pod kůží, na povrchu není nic vidět, máte jen asi 3 cm jizvičku. Týden se mi hůře vstávalo z postele, jinak o něm vůbec nevím.

     Takže jsem každý týden dostávala chemo už do portu, byla by to pohoda, kdyby mi nebylo pořád špatně. Paní doktorka říkala, že jsem na to holt citlivá. Ztratila jsem nejen vlasy, ale i obočí a řasy.

     Po 9. týdnech mě poslala na mamograf, začaly se u mne totiž projevovat vedlejší účinky chema - neuropatie - což je brnění rukou a nohou, tento vedlejší účinek buď zmizí nebo zůstane natrvalo. Mamograf ukázal, že už tam žádný nádor není vidět a paní doktorka rozhodla, že už žádné chemo nepotřebuji a objednala mne na chirurgii, kde si domluvím operaci. Byl to pro mě úžasný okamžik, plakala jsem, že už žádné chemo nedostanu, že už mi nebude špatně, že jsem to všechno vydržela. Pláču i teď, když píšu tyto řádky, tento okamžik se mi nesmazatelně vryl do paměti, kdo neprožil něco podobného, nepochopí, jaký je to úžasný pocit, když vám řeknou, že už ŽÁDNÉ CHEMO. CHEMO BYLO PEKLO.

     Pak už to šlo rychle. Za 3 týdny operace (15.8.). Nebála jsem se, věděla jsem, že už je to poslední díl skládačky, že jsem zvítězila a opravdu histologie potvrdila, že v uzlinách žádný nádor nemám, jak na začátku potvrdila biopsie a nádory v prsu už nebyly vůbec. Sice jsem přišla o prso, ale já jsem zvítězila, zachránila si tak svůj život. Léčba byla ukončena a budu pravidelně sledována. Pomalu se vracím do běžného života a užívám si každého dne. Miluji, když vysvitne sluníčko, to se pak nabíjím slunečními paprsky, usmívám se a jsem šťastná, že jsem to dokázala. Každý by měl přemýšlet o tom, proč ho nemoc zastavila. Já to samozřejmě vím také a už se nikdy nechci vrátit do starých kolejí, udělám pro to všechno.

     Zažila jsem PEKLO a zachránila jsem si svůj ŽIVOT.

    Vlasy už mi začaly zase růst, mám už i obočí a řasy zase nazpět.

     A moje rodina? Strašně mi pomáhali, kdybych neměla takovou milující rodinu, nikdy bych to takhle nezvládla. Jsem ráda, že  je  mám.❤❤❤

     Nikdy bych nevěřila, že mě něco takového v životě potká. Ať již v životě bojujete s čímkoliv, NIKDY SE NEVZDÁVEJTE!! Přijde den, kdy zase vysvitne sluníčko nad vaším životem. ❤❤❤

    Můj srdečný dík patří VŠEM, co mi byli na mé těžké cestě OPOROU. ❤❤❤ DĚKUJI!

.